Brána poutníků CD+DVD

Oratorium  inspirované odkazem sv. Vojtěcha

Dvoudisková edice Brána poutníků (CD a DVD) je záznam díla Jiřího Pavlici v koncertním provedení mezinárodního projektu Europera a pod vedením dirigenta Miloše Krejčího. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze se stala v dubnu 2012 místem premiéry oratoria, které autor Jiří Pavlica věnoval odkazu s. Vojtěcha. Interpretaci pak přenechal mladým a nadaným hudebníků z Německa, Polska a Česka - orchestru a pěveckému sboru projektu Europera. Více než dvěstěčlenný orchestr vedl na premiéře dirigent Miloš Krejčí a sólový part pro baryton zpíval Roman Janál.

Jiří Pavlica vysvětluje, proč se rozhodl inspirovat se odkazem, který v našich a evropských dějinách zanechal vzdělanec a filozof sv. Vojtěch: „Chtěl jsem, aby téma spojovalo všechny tři národnosti, ze kterých je orchestr Europera složen - Němce, Poláky a Čechy, a aby téma přineslo mladým lidem poznání o dějinách svých národů. Hledal jsem tedy historickou událost či postavu, která by toto splňovala, až jsem dospěl k osobnosti svatého Vojtěcha.  Ten byl na přelomu prvního a druhého tisíciletí významnou osobou, nejen pro tyto národy, ale i pro celou Evropu.“ Jiří Pavlica přizval ke spolupráci na díle česko-polskou básnířku Renatu Putzlacher a ta vytvořila texty devíti částí oratoria. Pouze v úvodní části vycházel Jiří Pavlica z latinského textu legendisty 11. století Bruna z Querfurtu.

Sv.Vojtěch je světcem a  legendou, která spojuje mnohé evropské národy. Je vnímán jako ochránce Polska, Maďarska, Čech i Slovenska a především jako evropský poutník, Evropan. Jiří Pavlica odkaz tohoto světce zakomponoval do svého díla jako hudebně - filozofický obraz, ve kterém znějí dialogy mezi současností a minulostí, dialogy mezi různými národy i mezi různými církevními konfesemi a duchovními směry. Zároveň přiznává: „Rád bych, aby oratorium bylo také příležitostí pro hudební dialogy, kdy brána spolupráce, porozumění, vzájemné tolerance i respektování jeden druhého v jedinečnosti každého je všem otevřena dokořán.“

Na CD se nachází 10 skladeb a bonusové DVD je navíc doplněno průvodním slovem Alfreda Strejčka. Záznam koncertu, který se uskutečnil pod záštitou kardinála Dominika Duky dne 22.4.2012 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze pro DVD režíroval P. Leoš Ryška. Dvoudiskové album je zabaleno v exkluzivním digipacku a opatřeno průvodním slovem, životopisy a texty jak v češtině tak angličtině.

Každý člověk je poutníkem, který v životě prochází nejrůznějšími branami, od zrození k objevování nových a dalších obzorů, až skrze nejrůznější poznání dospěje k bráně poslední, k bráně do jiné dimenze.

I my, současní lidé jednadvacátého století, lidé různých národů a různých náboženských konfesí, jsme takovými poutníky, kteří navazují na to, co bylo před námi, svými skutky naplňují přítomnost a předznamenávají to, co přijde po nás. Jsme tedy svorníkem minulého a budoucího.

Oratorium Brána poutníků se inspiruje odkazem svatého Vojtěcha, jehož hledání sebe sama v neklidné Evropě na konci 1. tisíciletí, snaha přesáhnout bariéry v člověku směrem k duchovním hodnotám, a především pak opravdovost ve víře a v životě, může být apelem i pro náš dnešní svět.

Sv. Vojtěch pocházel z rodu Slavníkovců, narodil se pravděpodobně roku 956 na Libici v Čechách, vzdělání a základní nasměrování i změnu životních perspektiv  získal  na  katedrální škole v Magdeburku vedené Oktrikem (jedním z nejučenějších mužů tehdejší Evropy) a Gerbertem  z Aurillacu (pozdějším papežem  Silvestrem II.). V Magdeburku také sv. Vojtěch přijal jméno Adalbert.

V roce 982 byl zvolen pražským biskupem, od roku 988 do 992 působil v Římě, pak se opět vrací na biskupský stolec do Prahy a v roce 993 zakládá spolu s přemyslovským knížetem Boleslavem II. benediktinský  klášter na Břevnově.  Při další cestě do Říma přes Uhry se stal světícím biskupem knížete Gejzy Waika, který přijal jméno Štěpán a stal se králem uherským. Sv.Vojtěch se účastnil v roce 996 papežské synody , která byla zahájena za přítomnosti císaře Oty. Sešly se zde významné evropské osobnosti a formovala se zde mocenská a intelektuální elita konce prvního tisíciletí, která usilovala o církevní a politicko-správní reformu tehdejší Evropy. Ještě téhož roku sv. Vojtěch podnikl cestu po Evropě a v roce 997 odešel na misii do severní Evropy. Vypravil se přes Magdeburk a Poznaň do polského Hnězdna, odkud pod ochranou ozbrojeného doprovodu (který misionářům poskytl polský kníže Boleslav Chrabrý) putoval přes Gdaňsk do Pobaltí. Dále již misionáři cestovali sami a podle líčení Jana Camparia a Brunona z Querfurtu se předpokládá, že sv. Vojtěch a jeho druzi působili na pobřeží Baltského moře, na místě zvaném Sambie (něm. Samland), dnes na území Ruska.

Podle legendy sepsané Ellingerem, opatem kláštera v Tedernsee, došlo k umučení sv. Vojtěcha (na místě zvaném Cholin) 23. dubna 997 (ve věku asi jedenačtyřiceti let). Jeho ostatky vykoupil zlatem Boleslav Chrabrý a byly uloženy v polském Hnězdně, v roce 1039 byly za dramatických okolností převezeny do Čech (kde v chrámu sv. Víta odpočívají dodnes).

Sv.Vojtěch je světcem a  legendou, která spojuje mnohé evropské národy. Je vnímán jako ochránce Polska, Maďarska, Čech i Slovenska, a především jako evropský poutník, Evropan.

Vystudoval muzikologii na Univerzitě Palackého v Olomouci (1973–1978), housle na konzervatoři v Brně (1975–1979) a kompozici na JAMU v Brně (1993–1995). Má za sebou výraznou hudební činnost (a to nejen jako umělecký vedoucí souboru Hradišťan, který vede od roku 1978), bohatou diskografii především s vlastními autorskými projekty, četná autorství filmové a divadelní hudby, pravidelné koncerty doma v i v zahraničí.

Ve své tvorbě dokáže obsáhnout dramaturgický oblouk od lidové tradice až po oblast soudobé hudby. O šíři jeho záběru a schopnosti spojovat lidi i projekty z různých hudebních břehů svědčí spolupráce s řadou významných interpretů a souborů (Pražská komorní filharmonie, Filharmonie Brno, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Bambini di Praga, Spirituál kvintet, Emil Viklický aj.), včetně zahraničních (Alistair Anderson – Velká Británie, Yas Kaz – Japonsko, Dizu Plaatjies – Jihoafrická republika, Joel Frederiksen – USA). K jeho výrazným počinům v oblasti volné soudobé tvorby patří Missa brevis pastoralis (1997), Oratorium smíru (2004), Chvění – suita dialogů (2006) a nejnověji Porta peregrinorum (2011).

Europera je mezinárodní projekt, kterého se účastní více než dvě stovky mladých nadaných hudebníků z Německa, Polska a České republiky, kteří se sdružují v symfonickém orchestru, pěveckém sboru a v menších komorních souborech pod vedením odborných pedagogů a profesionálního dirigenta. Projekt vznikl již v roce 1992 zásluhou tehdejšího ředitele divadla v Görlitz prof. Wolfa Dietera Ludwiga. Název Europera je vytvořen ze spojení slov Europa a opera (latinsky činnosti, díla; plurál od slova opus). Smyslem tohoto dlouhodobého projektu je nejenom nabytí profesionálních zkušeností začínajících umělců, ale také spolupráce tří různých národů, jejichž historická paměť obsahuje i negativní zkušenosti ze vzájemných vztahů a soužití.
Díky Europeře tak mohou členové těchto těles prožívat nejen neopakovatelnou atmosféru zkoušek a koncertů, ale současně se seznámit se svými vrstevníky ze sousedních zemí, poznávat jejich kulturu, zvyklosti i mentalitu a přispívat tak k formování budoucí Evropy.
Projekt zaštiťovala od roku 2003 nezisková organizace „Euroregionales Kulturzentrum St. Johannis Zittau“ pod vedením prof. dr. Petera Diericha, od roku 2012 je zřizovatelem společnost Hillersche Villa gGmbH Zittau.

Na pražské konzervatoři absolvoval studium zpěvu a dirigování, své vzdělání dovršil na Vysoké škole hudby v rumunské Bukurešti. Nastoupil do Státního divadla v Ústí nad Labem jako zpěvák – sólista, od roku 1980 byl též dirigentem opery a baletu, v letech 1986–1989 zde působil jako ředitel. Poté byl dva roky šéfdirigentem Divadla F. X. Šaldy v Liberci. V období let 1992–2008 byl v angažmá jako dirigent Hudebního divadla v Görlitz v Německu. Od roku 2004 je uměleckým šéfem projektu Europera.
Během své hudební kariéry hostoval na mnoha domácích i zahraničních scénách, např. v Národním divadle v Praze, ve Státní opeře Praha, v divadlech v Ostravě a v Plzni, v německém Chemnitz, v ruské Kazani, ve Vratislavi a Jelení Hoře v Polsku. Jako dirigent spolupracoval také na muzikálovém představení Bídníci (1992) uváděném v Divadle na Vinohradech v Praze.

Po ukončení studia hry na housle na konzervatoři v Plzni v roce 1985 absolvoval zpěv na Hudební akademii v bulharské Sofii, kde již během studií hostoval na scéně Státní opery v Sofii. V roce 1995 byl angažován jako sólista Státní opery Praha, téhož roku se také stal absolutním vítězem mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Od roku 1997 byl sólistou, v roce 2002 se stal stálým hostem opery Národního divadla v Praze, kde nastudoval mnoho rolí domácího i světového repertoáru. Za roli v inscenaci opery „Castor a Pollux“ získal prestižní Cenu Thálie za rok 1999.
V roce 1984 začala jeho dlouhodobá spolupráce s Českým rozhlasem, kde realizoval řadu nahrávek a CD operních árií a písňových cyklů autorů období romantismu i 20. století. Pravidelně spolupracuje s významnými orchestry, mezi něž patří Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Pražská komorní filharmonie ad., pravidelně vystupuje na prestižních domácích i zahraničních festivalech (Japonsko, Korea, USA, Austrálie, Španělsko, Itálie). Pod vedením dirigenta Jiřího Bělohlávka přednesl s BBC Orchestra v Londýně part v Polní mši a Otvírání studánek od Bohuslava Martinů, v r.2008 byl přizván k natočení CD s BBC Orchestra pro Deutsche Grammophon Výlety pana Broučka od Leoše Janáčka.

Po maturitě na gymnáziu s polským vyučovacím jazykem v Českém Těšíně absolvovala v roce 1990 polskou filologii na Filozofické fakultě Jagellonské univerzity v Krakově. V letech 1989–2001 byla dramaturgyní polské scény Těšínského divadla, kde mj. založila v roce 1996 literární Kavárnu Avion, která není. V roce 2009 získala doktorát na Masarykově univerzitě v Brně, kde vyučuje současnou polskou literaturu a teorii a praxi překladu.
Vydala osm básnických sbírek a pro CD Lamus (2000) a Divertimento (2004) napsala texty písní (hudba Zbigniew Siwek). Překládá do polštiny z češtiny a slovenštiny a z polštiny do češtiny, především poezii, dramata a texty písní. Je autorkou řady her, z poslední doby např. rozhlasové hry o Gustavu Mahlerovi a jeho ženě Alma a Gustav (2010). V roce 2004 se mj. podílela také na česko-polském hudebním představení Těšínské niebo s písněmi Jaromíra Nohavici. Je nositelkou několika literárních a překladatelských cen.