Přítel člověka

Nové, již šesté a dá se říci přelomové album, skupiny Traband s názvem „Přítel člověka“ si razí cestu ke svým fanouškům. Traband již dlouho avizoval, že změní styl po té co se vrátí v letošním roce na pódia. Ten kdo měl možnost letos navštívit koncert Trabandu, zaznamenal změnu už pouhým pohledem, z původních šesti členů minulého modelu Trabandu zůstala rovná polovina, tedy tři (Jarda Svoboda, Jana Modráčková, Václav Pohl). Celkový zvuk Trabandu doznal výrazných změn a ze známého „dechna“ se najednou stává „home music“. Jarda Svoboda neváhá vysvětlit tak razantní změnu. „Ten název „home music“ není ani tak definice stylu, jako spíš vyjádřením opozice k tomu, čemu se dnes říká „world music“. Poslední dobou už mi lezou na nervy všechny ty muziky co halabala splácají všechno, co jim přijde pod ruku, lidovky odkudkoli, nejlépe z módního Balkánu, nacpou k tomu funkující rytmiku nebo něco jiného, nesourodého, bez vnitřních vazeb a souvislostí… Uvědomuju si, že my jsme k tomu v minulosti taky náležitě přispěli, a v jednu chvíli už mi to začalo být hodně odporný. Já miluju, když jsou věci autentický, když jsou z nich cítit ty vnitřnosti. Proto ten návrat k domácímu muzicírování, k domácím zdrojům a tradicím. Je to jako dívat se do vlastní šrajtofle a říkat si: Tak co, kolik vlastně mám?“


„Přítel člověka“ se nahrával ve studiu Jámor pod zvukovým a producentským dohledem Ondřeje Ježka. „Ondřej to udělal skvěle.“ Pochvaluje si Jarda spolupráci. „On má totiž tu vzácnou vlastnost, že totiž po dobu práce na desce se stává regulérním členem kapely, dokáže se vcítit, uhádnout záměry, domyslet nápady, se kterými muzikanti přicházejí. V tomhle smyslu zasáhl do desky velkou měrou.“ Album představí Traband v nové, střídmější a tišší podobě, s dominantním zvukem šlapacího harmonia, trubky a bicích. Hudba na albu tak je inspirována jak v české a moravské lidové hudbě, („….A najdeš odkazy taky k lidovým kostelním zpěvům a k dětským říkadlům a tak. Prostě to nějak v sobě mám zakódovaný, ať chci nebo ne.„) či kostelních zpěvech, ale i například i hip hopem („Poslouchám hip hop, ale jsem dost kritickej. Líbí se mi možnosti sdělení a vyjádření, který nabízí. Hledám v něm to, co v lidovkách i ve všem ostatním: autenticitu, osobní pohled, básnivost, originalitu…..“), který z několika skladeb ční, zvláště ve spojení se skvělými texty Jardy Svobody. Tak jako na všech albech Jardy Svobody, i tady dominují skvělé texty a jsou konstantou, která se v produkci Trabandu nemění - Chytré písně s chytlavými popěvky a výbornými texty. Tentokrát však provází texty změna témat, když na posledním albu Hyjé! Spíše reflektovaly okolní stav věcí, nyní spíše obrací k nitru člověka. „To byl záměr. Zastavit se, zklidnit se, podívat se do vlastního nitra a podívat se na svět nějak obecněji, řekl bych z ptačí perspektivy.“

Na CD je umístěn také videoklip k písni Partyzán, který natočil bělehradský režisér, animátor a výtvarník Miloš Tomić.