Velesu

Velesu, název nové nahrávky Tomáše Kočka & ORCHESTRU, vzývá pohanského boha. Po albu věnovaném bohyni země a hojnosti Živě se Tomáš Kočko obrací k pánovi zásvětí, jenž střeží řád a čas. V krvi a duši nám tepe rytmus našich předků, jejich sny, radosti i strasti a obavy. I díky tomu devět autorských skladeb Tomáše Kočka dokáže zasáhnout každého posluchače. Nahrávka nabízí jak zadumané skladby, tak i skočné vypalovačky. Tomáš Kočko opět skvělým producentským citem dokáže propojit skladby inspirované folklórními motivy s vrstevnatými vícehlasy a zároveň využít rockových kytar a postupů. Na Velesu  rezonují ozvěny dávných slovanských kultů, inspirace světem, kterému bylo cizí striktní černobílé vidění.

Deváté řadové album Velesu Tomáše Kočka & ORCHESTRU tematicky navazuje na předchozí nahrávku Živě. „Obě desky jsou věnovány staroslovanským božstvům. Živě a Velesovi. Živa dostala výběr toho nejlepšího z našich předešlých alb, tedy jakési "the best of" nahrané živě na koncertě v Ostravě a Veles pak zbrusu nové autorské písně nahrané ve studiu v Brně. Živa a Veles, dle mýtů, tvořili božský pár a Veles je, mimo jiné, patronem igriců - dávných zpívajících básníků - tedy umělců,“  upřesňuje autor všech skladeb na albu Tomáš Kočko a dodává: „V době nahrávání Živě jsem už měl některé písně hotové, některé v náznacích, o některých jsem jen věděl o čem budou, ale neměl jsem ani melodii ani text, a dvě vznikly těsně před nahráváním Velesu.“  To, čím se současné album odlišuje od dvou předchozích, je autorství skladeb. Velesu je na rozdíl od minulých alb plně autorská nahrávka. A Tomáš Kočko se i tady vyřádil nejen jako autor ale i, tak jako na svých předchozích albech, jako producent. Vždyť u některých skladeb se dosáhlo až stopadesáti nahraných stop.

Už z podstaty samotného výběru tématu je jasné, že album nebude beztarostnou skočnou veselicí. Tomáš Kočko se na Velesu přibližuje temnějšímu pojetí svých skladeb a vzdáleně odkazuje i na nahrávku Godula. Ani zde také nezapře svůj kladný vztah k tvrdším hudebním žánrům. „Po producentské účasti na třech ethnometalových deskách jsem tvrdou muzikou docela načich a to se samozřejmě projevuje i na novém albu,“ říká Tomáš Kočko. Ale rozhodně nelze očekávat, že by snad měnil zásadně styl. Hudební stránka alba zůstává v typicky kočkovské směsici transovních i zadumaných rytmů inspirovaných jak tradiční lidovou hudbou, tak metalem a folkem.