Původně jsem uvažoval o tom, že CD, které máte právě v ruce, by se mohlo jmenovat po prosté polní květince, které říkáme čekanka (Cichorium intybus) - tedy Čekanky. Tímto pěkným českým slovem je pojmenována nenápadná léčivá rostlina s jemnými modrými květy. Prý připomínají modré oči dívky, která kdysi marně čekala na návrat svého milého z vojny - takový je snad původ jejího jména. Je skromná, neokázalá, nevnucuje se. Mnoho jiných rostlin, ptáčků, hmyzu denního i nočního a řada našich dalších spoluobyvatel má s přežitím na této planetě už vážné a dramatické problémy - a to konec konců i včetně nás samotných. Avšak čekanka zatím všechny tyto strázně odvážně přežívá - nejen příkoří počasí a podnebí, ale i útoky lidí, jejich ostrých a hlučných sekaček, odolává chemii, těžké mechanizaci, vítězí mnohdy i nad asfaltem či dlažbou, často trumfne i ostatní lidské necitlivosti. Dramaturgická představa tohoto CD je ovlivněna volnou, poetizující a symbolickou paralelou mezi životním elánem prosté polní květiny a útlými skladbami L. Janáčka.
První, instrumentální část nahrávky obsahuje šest skladeb z cyklu Po zarostlém chodníčku, a to v přepisu pro cimbály. Důvodem k realizaci těchto skladeb v proměně pro cimbál je názor, který kdysi prezentoval pan L. Kundera, či I. Moravec, J. Páleníček, B. Štědroň, anebo možná někdo úplně jiný - není to podstatné. Podle něho měl snad L. Janáček při komponování těchto klavírních drobností vědomou či podvědomou představu „impresionistického“ efektu zvuku cimbálu. Rád bych proto takovou proměnu konfrontoval s originálem.
Druhá, zpívaná část čerpá z Janáčkovy sbírky folklórních písniček Moravská lidová poesie v písních, k nimž Janáček napsal klavírní doprovod. Vybrané písně jsou aranžovány pro komorní studiový soubor.
Podobně jako čekanky si i Janáčkova drobná a nenápadná dílka žijí svůj skromný život. A to i přes náš pocit, že jejich životní role je určena a vymezena jen prostorem, který jim poskytuje sousedství Janáčkových velkých a atraktivních kompozic. Avšak není tomu tak, neboť bohatost jejich života určuje něco docela jiného. Věřím, že důvodem jejich nezapomenutelnosti je hlavně to, že nám nezištně přinášejí potěchu duše, jsou plachými radostmi našeho života. V tom je jejich podstata. A vsadil bych se, že právě to je důvodem, proč taková téměř přehlédnutelná a intimní hudba nejen L. Janáčka, ale i mnohých ostatních tvůrců, právě pro svoji skromnost a nenápadnou upřímnost, citlivost a něhu neupadly v konkurenci s jalovými a často i krutými atrakcemi dnešní doby do opomíjení a nezájmu.
Nic nevadí, že jsem se nakonec rozhodl z důvodů sdělnosti obsahu, zejména s ohledem na jeho překlad do angličtiny, zvolit název jiný. Významový obsah CD zůstává.
Doufám jen, že i pro Vás bude poslech Janáčkových „čekanek“ drobnou radostí a potěšením.