Kolébat

CD8 – Kolébat (přelom tisíciletí)
CD Kolébat navazuje na rozjímavé nálady z CD Žlutě, tak, jak se Janotova
tvorba vyvíjela krátce po přelomu tisíciletí. Na několika nahrávkách zde hostuje
Lubica Christophory, která nyní již řadu let vystupuje sólově. Příběh těchto společných
nahrávek je romantický, či potrhlý, jak se to vezme. Hudebníci se náhodně potkali
v Bratislavě na ulici. Slovo dalo slovo a pár hodin poté šli nahrát bez přípravy pár songů
do studia k Alexanderovi Soldánovi, spřátelenému zvukaři, který se již v 80.letech významně
zasloužil o profesionální nahrávky režimem tehdy zakazovaných hudebníků.
Z této letní bratislavské improvizované sešny se dochovala pouze pracovní nahrávka
dožadující se dalších úprav. Alexander Soldán má ale bohužel vážné zdravotní problémy
a tak původní záznam, který by se dal remixovat, zůstal v jeho uzamčeném studiu
nedostupný.
Přes všechny znepokojivé nedostatky těchto bratislavských momentek se autor
přiklonil k jejich zveřejnění pro jejich neopakovatelnou atmosféru, ve které dotyčné
písně tehdy žily – oněch prchavých pár dnů, kdy vinný mošt kvasí na burčák.
Skladba Dvě jabloně, dovětek na CD Kolébat, je krátkou připomínkou období Janotovy
spolupráce s eurytmickou taneční skupinou při základní waldorfské škole
v pražských Jinonicích. Co je to eurytmie, neboli řeč těla, se případný zájemce může
dozvědět na netu pod heslem antroposofi e či rovnou eurytmie. Na veřejnosti se tento
eurytmický taneční projekt objevil jen asi třikrát, ale shodou okolností ho zaznamenala
brněnská televize, takže několikrát prolétl na televizních obrazovkách. Ve skladbě
Hrad žlutých květů na CD Hory v údolí hostuje Romana Šilhavá. Romana Šilhavá je
dlouholetou členkou hudebního sdružení, jež pod roztodivnými názvy pěstuje v Čechách
kult francouzské skupiny Magma. Zpívá také v kapele Ora pro nobis a v roce 2014
vydala sólové album Šepot Orlice.

Vážení archeologové, vítejte na skládce času, v říši miliard nul a jedniček, tvořících
digitální podhoubí osmi CD janotovské kolekce Ultimate Nothing. Současný archiv
historických bootlegů, směsi studiovek a pirátských nahrávek Janotových koncertů,
má rozsah 120 GB. Lidsky řečeno, jeho vyposlechnutí by zabralo tak čtvrt roku čistého
času.
Pro devítihodinový výběr Ultimate Nothing byl proto zvolen zhruba tento klíč:
1) Mapovat především nahrávky dosud nevydané, především sólové verze. Komplet
Ultimate Nothing tedy není ani „Best of…“ (kde je Hotel Savoy?!), nejsou to ani
„Sebrané spisy“. V janotovském archivu bylo již zdokumentováno období skupiny
Mozart K. (2CD Jako Měsíc, Spojené náhody), dále období rockových experimentů
souboru Janota-Fidler-Richter (2CD High Fidelity, Indies), zatímco zřejmě nejoblíbenější
Janotovy sólové balady, alias „největší pecky“, jsou dostupné na CD Podzimní
král (příloha časopisu Stereo + Video).
2) Vzhledem ke špatné kvalitě dochovaných amatérských nahrávek se editor snažil
vybírat nahrávky technicky nejzdařilejší, tak, aby „držely pohromadě“ a poslech nebyl
rušený poskakujícím zvukovým obrazem.
3) Při rozhodování zda vydat ucelené koncerty bez ohledu na případné muzikantské
a technické vady se editor přiklonil k výběru nejzdařilejších verzí z různých zdrojů,
v chronologickém (do jisté míry volně pojímaném) řazení.