Archivály

Budoár staré dámy na oslavu 20. narozenin připravil vydání limitované edice dvojvinylu s názvem Archivály. Obsahuje remasterovaný výběr z prvních čtyř oficiálních alb, která vyšla pouze na CD.

Dvojalbum na vinylu Archivály vychází v září roku 2018 při příležitosti 20 let od založení kapely Budoár staré dámy. Obsahuje výběr z prvních čtyř oficiálních alb: Na hraní (2002), My o vlku (2005), Dobrou noc, světlo (2008) a Láva (2012), která vyšla pouze na CD. Výběr z každého alba se vešel na jednu stranu vinylu. Sběratelskou edici o nákladu 300 ks navíc vyšperkovala sama Marta Kovářová. Do každého z tři sta kusů vložila speciální obsah: „Mám ráda překvapení! Takže podobně jako si hraju s podobou písní na nahrávce, hraju si s grafickou podobou alb. A tak jako jsme společně s vydavateli vykuchali staré nahrávky, abychom našli "to nejlepší", grafik František Eliáš vykuchal obaly z předchozích desek a objevené pozoruhodnosti nafotil. K tomu jsem z archivu vyhrabala ještě to nejhorší - zákulisní fotky, které se dosud nikde veřejně neobjevily, ale podle mne krásně vystihují určité období a s ním i spojenou sestavu kapely. Ty jsem nechala vyvolat ve Fotolabu a naházela volně do jedné z kapes desky a do druhé kapsy k tomu ještě přihodila fotorožky. A na vnitřní dvojstranu desky, říkejme tomu polystyrenová nástěnka, jsem sepsala historky, které se k zachyceným situacím vážou. Sběratel, věřím, že ujetej na pořádek ve svojí sbírce, si fotky důkladně prohlédne, identifikuje a správně k historkám přilepí. A když si u toho ještě poslechne 2LP z gramce, dobrodružství výpravy do historie bude strhující.“

Dvacetileté výročí se hodí oslavit i mimořádnými koncerty. Brněnský Rewind koncert se odehraje ve čtvrtek 20. 9. v Kabinetu Múz a následně v sobotu 22. 9. v Praze v Paláci Akropolis. Fanoušci budou mít příležitost vidět kapelu s řadou bývalých členů – tak jak se kapela proměňovala, bude i na pódiu probíhat postupné předávání nástrojů. A jak přiznává Marta Kovářová, zásadního se v duchu kapely nezměnilo nic: „Bylo nás pět, jsme čtyři. Byly jsme 3 holky v kapele, teď už jsem jediná. Byli jsme mladí, jsme mladí. Hudba nás neživila a neživí. Záleželo nám na tom, záleží nám na tom.  Když to shrnu stručně: celkově kratší vlasy, míň ňader, kostýmy nahrazeny domácími hadry, méně tísně v hlasu, dražší bicí, těžší komba, lehčí kytara, míň zahuhlanej zvuk a furt hrozně moc nadšení. Takže zásadního nic.“

Budoár staré dámy je považován za pokračovatele tradic brněnského alternativního rocku. Jejich styl je snadno rozpoznatelný díky energickému dívčímu hlasovému projevu, zpěvným melodiím, poetickým textům a neobvyklému ohýbání českých slov. Výběrové dvojalbum jasně ukazuje mimořádné postavení této kapely v daném žánru.