Ples tapírů

Po tomhle cedidlu jsem sáhl úplně náhodou. Název skupiny mi nic neříkal, booklet vypadal trochu šíleně, ale proč to nezkusit... Pustím... Lidičky, byla to šťastná náhoda!!
Tihle tři borci a jedna švarná dívčina (byť v univerzálním oděvu švarného rockera) mě dostali. Už první skladba - Malej Johny... Obrovský drajv, skvěle odlehčený, a přitom inteligentní text.
„Nebe bylo náhle zlatý
sírou zavoněl vzduch
nevrátí se do tý chaty
přívítal ho městskej ruch
Muzika tam byla krásná
každej zpíval go go go
rána byly všecky kalný
a šly rychle za sebou..."

A tahle sbírka pozitivních vlastností se opakuje prakticky v každé skladbě! Hudebně nevím , jak to zařadit. Rockově - folkový hospodský úlet s prvky skoro všeho nač si vzpomenete (krom klasiky a trash metalu). V nástrojích dominuje kytara, doprovázená i sbírkou méně obvyklých - např. mandolínou,tamburinou, violou, zvonečkem, plechovkou, ale nebojte se, decentně...
Druhá skladba, Aleluja, a dávám zase plný počet bodů.
„Narodila ses v kávový sedlině
na pocákaným stole žižkovské věštkyně
a já tě potom celej život hledal,
a jednou dvakrát už tě měl blízko sebe
a jako kdyby se otevřelo nebe.."

Nádherně "obyčejná" poetika všedního dne...Fakt moje krevní skupina. Bureši ze sebe nedělají žádné spasitele a hlasatele pravd, hrajou a zpívají s obrovskou chutí o normálních životních pocitech. Občas nějaký rým nebo nota zaskřípe, zpěv by se dal ještě pilovat... ale kurňa, však jsme lidi, nejsme stroje!

Tohle cd se skládá vlastně ze dvou částí - novějšího čtrnáctipísničkového Plesu tapírů a pak, po „Dvěstětřináctivteřinové pauze na čaj" následuje 11 skladeb shrnutých pod názvem „Drobné radosti psychedelické kachny". Je to materiál z roku 1995, a je stylově opravdu posunutý víc k rockovému undergroundu a psychedelii. Není už to takové zpívání pro každého, ale spíš klubová záležitost. Ale zase je to dobré. Úvodní předělávka Harfy, kterou znám z podání Asonance, je za 10 bodů! V závěru v podobě naprosto šílené věci, která dala téhle části alba název, Bureši opět pobaví....Skoro čtyři minuty zvuků z chléva, jehož osazenstvo skončí asi brzy na detoxikačním centru. :-)))

Tohle je můj první letošní objev. 73 minut (!!!) skvělé zábavy! Skoro nevím, jak jsem předchozích 27 roků mohl bez nich vydržet. Bureši Původní, prosvítil jsi temnotu mých dnů! Vzhledem k tomu, že prý vám vyšlo na konci loňského roku nové album Ghost do domu, mám zase co shánět.

Poznámka pro Fumase, výtvarníka bookletu: nejlepší booklet jaký jsem kdy viděl! Chrochtám si blahem... radši končím, lidi po mně divně koukaj. :-))

Bolek, www.tomjebere.cz

Rok vydání: 1996