Druhé album CD ŽEN „Na ulici“ je poměrně odlišné od debutu „Nafúknuté“ , provedené na el. kytaru se spoustou efektů a smyček, doplněné efekty a ruchy v nahrávacím studiu (studio Chlív, studio Škvarna). Sám název napovídá mnohé. Není však o životním klopýtnutí a následném ekonomickém marasmu autora, nýbrž přiznání hudební formy, buskingu. Tuto jsem přijal zavděk po konci etapy v kapele SBLÍŽEN, jež byla vyústěním elektrického ŽENa, nebo chcete-li Michaela Bártka. Přibližně ve stejné době konce kapely se rozpadl také zdroj živobytí, takže jsem sic neskončil jako bezdomovec, vedlo to ale k úspornosti. Věci, jako např. automobil, se najednou zdály být nadstandartní. Proto muselo také dojít na ořezání „výbavičky“. Zkrátka do vlaku apod. toho jako el. kytarista moc nepoberete. Vývoj vedl k akustické kytaře, tu a tam nazvučené malým kombem. Intenzivní hraní, zejména na ulici, zase přivedlo na svět nový přístup, nové písně, kterých bylo během chvíle tolik, že album se takto nabídlo samo. V písních, tak jako vždy, reflektuji život kolem sebe, popř. různé moje interakce. Obsahově je hudba hodně přírodní, kdy se odráží život na vesnici, jež minimálně z poloviny roku zažívám. To také souzní s akustickou formou kytary, jež na albu držím.
Od prvopočátku hraji pouze hudbu ŽENa a busking pojímám jako koncert. Hraji tedy písně z playlistu a v Praze, kde vystupuji nejvíc, se do hodiny krásně vejdu. Ta hodina je dána složitou vyhláškou jež v Praze platí, to bych tady nerozváděl. No, a když zahrajete ty tři koncerty za den, čtyřikrát do týdne, po dobu dvou měsíců např., je to kupa muziky, která „žije“, vyvíjí se, usazuje se… .
Díky rozehranosti z ulice šlo nahrávání velmi rychle. Vše je na cédéčku, jež nahráno za zhruba pět hodin Víťou Raškou ve studiu Chlív, značně autentické. Víťa muziku při masterigu moc neefektoval. Kytara a zpěv, to jediné co zde zazní, jsou jako při hraní na ulici, zachycovány souběžně. Žádné dotáčení na další stopy apod..
V neposlední řadě je třeba zmínit grafickou stránku alba „Na ulici“. Tvořili jsme ji společně s Jolanou Petrlíkovou. Výsledek se mi zamlouvá velmi a myslím, že se taky podařilo zachovat jakýsi směr daný estetikou prvního alba. A ještě ji rozvinout, obohatit, prohloubit… .
Písně:
1/ Nechám projít branou
2/ Dřevo
3/ Podzim
4/ Zapadá
5/ Divan
6/ Pozdravuj
7/ Dohřívá
8/ Konec léta
9/ Nedělej
10/ Panenka Voodoo
11/ Náboj
Rok vydání: 2020