Na Horňácko

Malovaný rok na Horňácku v písních cimbálové muziky - Nová nahrávka Na Horňácko propojuje obrazy a písně svérázného moravského regionu. Malíř František Pavlica se svojí neopakovatelnou poetikou vytvořil obrazy zachycující současný život a udržování moravských lidových tradic. Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky z Lipova sestavila a nahrála, ke každému obrázku sadu písní. Vznikl tak originální kalendář, který citlivě snoubí vizuální i hudební odkaz jedinečného moravského regionu Horňácko. Do nahrávání se zapojil kromě HCM Perta Galečky i Sboreček žen z Lipova, Mužský sbor Chotár, Sbor souboru Lipovjan a legendární horňácká zpěvačka Eva Grombířová.  

Malíř, výtvarník a tiskař František Pavlica, který pochází z Hroznové Lhoty, namaloval již v roce 2019 obrázky do kalendáře s názvem Na Horňácko, který zachycuje udržování tradic a současný život této lokality.  „„Zpívané písničky odezní a zmizí. Ty Františkovy písně, převtělené do výtvarné podoby a zarámované, mám stále na očích. Lidé na nich zobrazení kráčejí pěšinkami, kterými chodili jejich předkové. Ony pěšinky už dávno nejsou pod přelivem asfaltu a betonu vidět. Ale nezanikly, jen v skrytu čekají, až docela zabloudíme a nebudeme vědět kudy kam. Tehdy nám pomohou najít cestu,“ svěřuje se v průvodním slově Jiří Jilík, český novinář, publicista, spisovatel a folklorista zabývající se Slováckem.

Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky z Lipova sestavila a nahrála na motivy každého obrazu Františka Pavlici tématickou sadu písní. Kalendář zpracovává lidové tradice a krajinu, jako je třeba fašank, kosení orchidejových luk, velický jarmark, kuželovský mlýn, tradiční hody, advent a Vánoce. Tím vzniklo 13 sad písní, které nás provázejí celým rokem a pojí svět obrazu a hudby. Výpravný digipak samozřejmně obsahuje i všech 13 obrázků z kalendáře a na titulní stranu byla použita olejomalba Františka Pavlici - Vojšice.

František Pavlica

Narodil se v roce 1971, žije a tvoří v Hroznové Lhotě. Od roku 1986 je členem výtvarné skupiny klubu kultury v Uherském Hradišti, který v 80. letech vedl významný pedagog, teoretik a historik umění prof. Igor Zhoř z Brna. Ten měl bezesporu na mladého výtvarníka vliv, stejně jako v praktickém malování ho ovlivnily návštěvy u malíře Karla Benedíka z Veselí nad Moravou. František Pavlica každoročně organizuje v Hroznové Lhotě výstavy výtvarníků a také tzv. „vojšický plenér” se svými kamarády. V Římě vytvořil výzdobu vstupní haly poutního domu Velehrad, ve Strážnici mozaiku na Živnostenském domě. Ve své výtvarné činnosti se kromě malby věnuje grafickým technikám a jejím možnostem. A to nejenom jako výtvarník, ale i jako tiskař ve své litografické dílně v Hroznové Lhotě, kterou otevřel v roce 2010.

HCM Petra Galečky

Muzika se zformovala v roce 1993 jako doprovodná formace souboru Lipovjan. Primáš Petr Galečka (*1974), výtečný houslista a velmi dobrý zpěvák s civilním „muzikantským“ hlasem, zřetelná vůdčí osobnost muziky nejen primášským postem, patří k nejvýraznějším odchovancům legendárního primáše Jaromíra Miškeříka. Má osobitý, dobře rozpoznatelný způsob vedení smyku, kterým za sebou udržuje terc (Petr Hlahůlek), obligát (Josef Staša) a dvě violové kontry (Zdeněk Maňák, Jožka Karásek), jež doplňují klarinet (Milan Červenka) a cimbál (Víťa Trachtulec) a odzadu tvrdí kontrabas (Jiří Ovečka). Ač je v muzice několik pedagogů, inženýr i lékař, rozhodně nezní akademicky, naopak, muzikanti hrají živelně a přesvědčivě. Po dvou nahrávkách s Lipovjanem se muzika v roce 1996 osamostatnila a posléze debutovala albem Moja žena smutno płače (1997), na níž zachytila oblíbené melodie běžného repertoáru. HCM nadále pokračuje ve stabilním složení a vydala řadu nahrávek, jako jsou například Ftáča prelétavé (2015) nebo Skrytá vánoční pravda (2010).