Uměnení 2: Ohnivá pomsta (LP)

Šílená energie a vyzrálé muzikantství jsou pilíři hudby z Brna pocházející čtveřice MMNK. Hudbu, která částečně zodpovídá otázku, jak by to asi znělo, kdyby si Rage Against The Machine dali před koncertem absurdní množství speedu, obohacuje zpěvák Jan Čuma texty, které se nebojí ničeho. Než poslední člen publika najde na podlaze svou spadlou bradu, zbydou v sále jen ozvěny skvěle zahraných basových linek a zdevastované pódium. Hudba MMNK je kombinací progresivního punku s nezbedným darebáctvím a texty nasáklými cynismem, černým humorem a melancholickým oplakáváním sebe sama. Deska navozuje atmosféru multiverzu MMNK, ve kterém uměnelci zaujímají role svých alter eg. Floutkovství v textech se projevuje i četností vulgarismů, parafrází a přejatých cizích výrazů. Eklekticismus výše zmiňovaného hudebního uskupení má kořeny v literatuře beatníků, Power Rangers, Galactik Football, Pár Pařmenů a v neposlední řadě v Posledním pokušení.

Kapela sama sebe škatulkuje do kategorie white trash. České texty, surová rytmika a ostré riffy by se ale daly zastřešit pod progressive pop punk a cíleně míří za všemi fanoušky divné hudby a ujetostí. MMNK se dokonce dočkali označení New Weird Czechia, tedy po vzoru New Weird Britain označující novou vlnu kapel s radikálním přístupem k tvorbě.