Kameny ze dna

Smířlivě odplouvající, hrubé i jemné, příběhy Jany Vébrové,. Nahrávka Kameny ze dna je teprve druhým albem Jany Vébrové, originální písničkářky z větrného mlýna. Mezi českými zpěvačkami a skladatelkami není asi žádná, která by přistupovala ke své tvorbě a projevu natolik syrově až naturalisticky a čerpala inspiraci z ne zcela definovatelných a předvídatelných zdrojů. Ovšem oproti jejímu debutu se nám zde ukazuje i v poloze éteričtější a jemnější. Album vznikalo pod producentským vedením Ondřeje Ježka a hosty ve studiu byli Alexey Aslamas na housle a violu, Petr Tichý na kontrabas, Jan Jirucha na pozoun a tubu, Michal Nejtek na piano, Aliaksandr Yasinki na akordeon a Miloš Dvořáček na bicí a perkuse. Lehněte si do proudu a nechte kolem sebe obtékat rozmanité melodie, poetické texty a nezaměnitelný hlas Jany Vébrové.

Kromě velice výrazného hlasového projevu je pro Janu Vébrovou signifikantní i poetičnost a mnohotvárnost textová. Je obdarována velikou dynamičností svého hlasu, ale i skladebnosti svých písní. Emocionální pestrost a naléhavost v pasážích jemných i drsnějších. Není plagiátorem, hledá svou cestu. Jak sama přiznává: „Možná za to může kraj, z kterého pocházím, české, severní pohraničí. Nula procent místního folklóru a vykořeněnost kraje způsobují to, že umělci nezbývá nic jiného než hledat si svůj vlastní zdroj inspirace. Nacházet jej sám v sobě, ze sebe.“

Název alba „Kameny ze dna“ je odvozen z Janina každodenního pobývání, života, u řeky Nisy. „Sedmnáct let jsem bydlela na vodním mlýně v Hrádku nad Nisou,“ říká Jana Vébrová a dodává: „Vnímala jsem tento živel a prožívala všední činnosti i přírodní děje s ním spojené. Brodila se, koupala, splývala, nořila, pozorovala proměny řeky v ročních dobách, házela žabky, lehala si do řas, a s tím vším seznamovala i naše 3 dcery od jejich narození, které s řekou vyrostly. Naší oblíbenou, až archeologickou aktivitou bylo lovení kamenů a vodou ohlazených a obrušovaných střípků ze dna. Metaforicky se dá tento rituál přenést i na osobní sebereflexi. Podobně jako saháme na dno řeky, tak můžeme sáhnout i na dno své duše a sebrat na něm nějaký střep, kamínek, šutrák, vyndat jej nad hladinu, přečíst si jeho příběh, který někdy může být veselejší a jindy smutnější. V ideálním případě jej pak smířlivě položit vedle sebe nebo hodit zpět do řeky. Poslat po proudu, nechat usednout zase na dno, ale už nikdy ne na to stejné místo.“

Album obsahuje 14 písní, většina je autorským počinem Jany Vébrové. Jedna z nich je variací na lidový text „Bože můj“, který už v devadesátých letech zpracovalo trio Ostřanský – Václavek – Jelínková na desce „Domácí lékař. Dvě skladby jsou zhudebněné balady z Erbenovy Kytice (Štědrý den a Holoubek).

V jejích autorských kompozicích jsou slyšet vnuknutí ryze osobní, „jdoucí bez okolků na dřeň“ (Třesu se), ale většinou jsou zahaleny poetičností (Břízy, Písečný vír, Doma) nebo jsou přímo výjevy snovými (Kaštanoví koně, Cílkova, Námořník). Úvodní píseň úpěnlivě pro-volává k Bohu, aby se dramaturgicky a dynamicky překlenula skrze celé album v závěrečné Kameny ze dna, resumé, smířlivé zhodnocení jedné životní etapy, která uběhla od vydání debutového alba.

Kameny ze dna natočila Jana Vébrová v průběhu roku 2022 v pražském studiu jáMOR pod zvukařským a producentským vedením Ondřeje Ježka. Grafického provedení se ujal Luboš Drtina.