Analogue Voodoo

„Ač jsou v naší muzice prvky retra, nejsme retro kapela, která chce opakovat historii starou 20 let,“ říkají Nihilisté a jejich debut o tom jasně vypovídá.
‘Analogue Voodoo’ nezapadá do předem připravené formy. Je to…. Elektronický punk? Neopop? New wave electro rock'n'roll? Těžko říct.

Moimir Papalescu coby elektronický pionýr a člen dnes již neexistujících kultovních kapel Gundreams a Vanessa šamansky kombinuje dynamiku punku s rock’n’rollovými rytmy a synthetickými elektronickými zvuky.
Avantgardní rocker Hank J. Manchini z pražské post-punkové kapely Rány těla přidává kytarové riffy a svůj dandyovský zpěv.
Zvukové útoky saxofonem mistrně provádí Petr Van Krbetz, který spolupracoval s kapelami jako Psí Vojáci nebo Vltava, legendárním kytaristou Mike Sternem a dalšími.
Ovšem hlavní slovo patří ďábelsky-andělskému hlasu zpěvačky s roztomilým jménem La Petite Sonja, o jejíž historii se toho moc neví.

Čtrnácti trackové album shrnuje to nejlepší, co se natočilo od léta 2003, kdy kapela vznikla. Kostru tvoří především skladby, které jsou notoricky známé z koncertů MP & The Nihilists. Za všechny jmenujme nášupy ‘Summer Deviation’ nebo ‘Perfect Boy’, diskem nasáklé ‘Boys And Girls And Heroes’ či ‘Life Could Be So Easy’ nebo romantickou baladu ‘Everybody Calls Me An Angel’.
Třešničkami pak jsou remake ‘Summer Deviation’ od Sunshine a video ke stejnojmenné skladbě.