Radůza

Zpěvačka, multiinstrumentalistka a autorka hudby i textů, začínala s převážně bluesově zabarveným repertoárem na ulici, kde ji v roce 1993 objevila zpěvačka Zuzana Navarová. Již tři dny na to byla Radůza představena širšímu publiku v Lucerně na koncertě Konec české kultury - ne!. V květnu téhož roku stála opět na pódiu pražské Lucerny jako předskokanka hvězdy amerického popu Suzanne Vegy. Poté začala její užší spolupráce se skupinou Nerez, která trvala téměř dvě sezóny. V roce 1993 byla Radůza přizvána jejími členy k natáčení vánočního alba Nerez v Betlémě, vydala MC u firmy Black point a ve spolupráci s agenturou Krach Jiřího Korna natočila videoklip pro Českou televizi. V roce 1996 vystupovala jako host legendární skupiny Marsyas a v únoru 96 to pak byla spolupráce s Michalem Pavlíčkem a skupinou Abraxas na natáčení pořadu Na Kloboučku a konečně v létě 1999 předskokanka Mikea Oldfielda.
 
Od ledna 1999 vystupovala v rámci Cabaretu Václava Koubka v Jazzclubu Železná. V roce 2001 dokončila studia na pražské konzervatoři, kde absolvovala studium skladby duchovní kantátou, kterou natočil Český rozhlas. V témž roce vyšlo její debutové album Andělové z nebe, které vydala firma Indies rec. Je autorkou scénické hudby k představení Století touhy (Divadlo Archa), Lišák a Baron z Hopsapichu (Divadlo v Celetné - Spolek Kašpar), Tři sestry (Dejvické divadlo), Romeo a Jana (Divadlo v Řeznické) a Tanec na konci léta (divadlo Opava).
 
Jako host se účastnila natáčení desky brněnské skupiny Cymbelín (Kolem osy, 2001), kultovní skupiny Jablkoň (Cestující v noci, 2003) a vydala autorskou desku ... při mně stůj (Indies rec. 2003). V lednu 2003 odvysílala brněnská televize Radůzin recitál Sólo pro ..., v únoru téhož roku se objevila Radůza po boku Zuzany Navarové v pořadu Na plný pecky a přijala pozvání do pořadu Noc s Andělem. V listopadu roku 2003 vyvrcholila její spolupráce se skupinou Jablkoň instrumentací jedné vlastní skladby pro projekt k 25. výročí založení skupiny Symfonický Jablkoň, v jehož rámci si zazpívala v divadle Archa se symfonickým orchestrem.
 
Její hudba vychází částečně z chansonu, ale největší díl inspirace čerpá Radůza z folklóru a nálady městských odrhovaček, které v jejím syrovém podání nabízejí nečekané hudební i textařské obraty. Řadí se tak silné generaci alternativní scény devadesátých let, která sklízí úspěchy nejen na domácích pódiích, ale i v zahraničí.
 
Rok 2003 přinesl Radůze ocenění v podobě tří sošek zlatých Andělů, které jí udělila Akademie populární hudby v kategoriích Zpěvačka roku, Objev roku a Folk & Country.
 
Její album ... při mně stůj se drželo několik týdnů na předních místech v žebříčku prodejnosti a tak nebylo překvapením předání zlaté desky, které se uskutečnilo v červnu.
 
V roce 2004 získala Radůza ocenění v anketě Český slavík jako skokan roku.
 
Na počátku roku 2005 odjela Radůza na turné do Francie, kde si "obehrála" nové písně, které vzápětí natočila ve studiu. Vzniklo tak její další album V hoře, které opět bez jakékoli mediální kampaně lámalo rekordy v prodejnosti. Přijetí kritiky i veřejnosti bylo velmi vřelé, ale Radůza se nezastavila a již o pár měsíců později obohatila svůj koncert o nové písně, které ještě nejsou zaznamenány na žádném nosiči. Zařadila do svého repertoáru opět písně s doprovodem klavíru a její vystoupení jsou tak obohacena o nový rozměr.
 
V září 2005 byla Radůza přizvána k natáčení nového filmu Jana Hřebejka Kráska v nesnázích. Na plátně se tak objevily nejen na písně již známé z předchozích alb, ale i jedno zbrusu nové blues, které vzniklo speciálně pro tento film na text Roberta Gravese. Doprovázejí ji členové kapely Koa, se kterými spolupracovala i na svých předchozích albech, Omar Khaouaj a František Raba. Radůza si zde střihla sólo na foukací harmoniku, píseň vyšla na soundtracku a protože Radůza nepředpokládá, že by píseň zařadila na některé ze svých příštích alb, má toto blues jistou příchuť exkluzivity. Bylo to poprvé, kdy se zpěvačka vyhýbající se přílišné medializaci své osoby objevila na filmovém plátně.
 
Na podzim 2006 natočila Radůza záznam živého koncertu, který proběhl v pražské Arše. V roce 2007 vydala tento záznam na CD Vše je jedním a DVD Půjdu, kam chci, které režirovala Olga Špátová. DVD je doplněno citlivým dokumentem a řadou bonusů. Jedná se o velmi vydařený počin, protože Radůzina největší síla je právě v živém vystupování.
 
Ještě v témže roce (2007) nastoupila Radůza znovu do studia, aby natočila album V salonu barokních dam. K nahrávání tentokrát přizvala více hostů - Peter Binder, Miloš Dvořáček, Jan Jakubec, Vilém Veverka, Luboš Malina, Miroslav Hloucal a další se podílejí na bohatém aranžmá, které nahradilo pro Radůzu tak typický akordeon. V době natáčení tohoto CD čekala Radůza svého prvního potomka, proto je logické, že hned následující abum věnovala dětem.
 
Půvabné 2CD O Mourince a Lojzíkovi (2008) je kombinací mluveného slova - Radůza zde načetla pro děti svoji stejnojmennou knihu (vydavatelství Brio 2007) - a hravých písniček. Textařsky se tady Radůza opravdu vyřádila - mohla popustit uzdu své fantazii, takže vznikly opravdu netypické dětské písně. Za doprovodu Dudácké domažlické muziky, svého akordeonu nebo Cimbálové muziky Stanislava Gabriela vypráví Radůza dětem nevšední, svěží a velmi vtipné příběhy, které pobaví i dospělé.
 
V březnu 2009 přivedla Radůza na svět své druhé dítě.