Jmenuji se Alen, jsem zpěvačka a klavíristka a nahrávám své první sólové
album Až se řeky vylijí z břehů. Od malička hraji na klavír a skládám
vlastní písničky, ale nikdy mě nenapadlo, že by z toho mohla být opravdová
deska. Začalo to celkem nenápadně, když jsem asi před pěti lety několik
svých nahrávek s velkou stydlivostí pustila svému tehdejšímu příteli, který
je zpěvák. Říkal, že je to skvělé a že bych se vlastní tvorbě měla více
věnovat. Moc jsem tomu nedůvěřovala, ale cítila jsem velkou podporu.
Následně mě oslovila spolužačka z výšky Lenka Růžičková, abych složila
hudbu pro její klauzurní představení. A tak začaly mé písně, poezie z
šuplíku a nahrávky z telefonu dostávat konkrétnější tvary. Ve spolupráci
jsme pokračovaly a vytvořily ještě několik autorských představení s mou
hudbou. Zlom nastal na podzim roku 2016, kdy jsem na workshopu v Polsku
hrála po večerech pár svých věcí pro kamarády a jedním z nich byl Dalibor
Neuwirt, který pořádá komorní festivaly Brně. Pozval mě tam a já odehrála
svůj první sólový koncert. Bylo to jako kouzlo. Reakce lidí mě naprosto
dojala. Spousta z nich se ptala po cédéčku, takže jsem začala uvažovat o
jeho vzniku. Odešla jsem z práce provozní v kavárně a začala se naplno
věnovat hudbě. V létě 2017 jsem nahrála část skladeb na piáno v mém dětském
pokojíčku v Ostravě. Ten pokojíček už vůbec není dětský, leta tam nebydlím
a mé piáno, na které jsem se od 4 let učila hrát se také několikrát
stěhovalo, ale nakonec skončilo na svém původním místě. Příšlo mi to skoro
osudové, tak jsem požádala kamaráda zvukaře Lukáše Lukáše, aby se mnou
tohle piáno natočil. Na album jsme použili tři písně z tohoto nahrávání. V
listopadu 2017 jsem pokračovala v nahrávání klavíru. Tentokrát v barokní
kapli Univerzity Palackého v Olomouci. Zde mi s technikou pomohl muzikant a
zvukař Petr Mlynář.
V červnu 2018 jsem nahrávky piána vzala do studia Jámor k Ondrovi Ježkovi.
Tam jsem k nim dotočila zpěv. Nyní s Ondrou dokončujeme výslednou hudební
podobu desky.