Muzika se zformovala v roce 1993 jako doprovodná formace souboru Lipovjan; má-li HCM Martina Hrbáče poprávu status nejdéle kontinuálně hrající muziky na Horňácku (od 1966), potom jsou „Galečkovci“ tou personálně nejstabilnější: z devíti muzikantů plných osm patří do zakládající sestavy. Primáš Petr Galečka (*1974), výtečný houslista a velmi dobrý zpěvák s civilním „muzikantským“ hlasem, zřetelná vůdčí osobnost muziky nejen primášským postem, patří k nejvýraznějším odchovancům legendárního primáše Jaromíra Miškeříka; má osobitý, dobře rozpoznatelný způsob vedení smyku, kterým za sebou udržuje terc (Petr Hlahůlek), dvojici obligátů (Aleš Mička, Jožka Staša) a dvě violové kontry (Zdeněk Maňák, Jožka Karásek), jež doplňují klarinet (Milan Červenka) a cimbál (Víťa Trachtulec) a odzadu tvrdí kontrabas (Jura Ovečka). Ač je v muzice několik pedagogů, inženýr i lékař, rozhodně nezní akademicky, naopak, muzikanti hrají živelně a přesvědčivě.
Po dvou nahrávkách s Lipovjanem se muzika v roce 1996 osamostatnila a posléze debutovala albem Moja žena smutno płače (VN, 1997), na níž zachytili oblíbené melodie běžného repertoáru. Prozatímní vrchol albové produkce přišel na přelomu tisíciletí – projekt Ó, łásko fortelná (Tonstudio Rajchman, 2000), představující méně známé, neohrané písně podle zápisů velického sběratele Martina Zemana (1854–1919). Na albu se rovněž odráží započatá spolupráce muziky se Sborečkem žen z Lipova (první společný projekt, album Skrytá vánoční pravda, vyšel v roce 2010); další trvalá spolupráce, tentokrát s Mužským sborem z Lipova, se zúročila na CD Nám sa porád cosi zdá (Tonstudio Rajchman, 2003) – na podzim 2011 se chystá nahrávání nové společné desky. Deset let existence muziky oslavila CM Petra Galečky dvojalbem s příznačným názvem Deset roků jak o život (VN, 2003).
-Helena Bretfeldová-
CZK
EUR
USD
