Miškeřík Jura

MVDr. Jiří Miškeřík

* 2.4.1952, Hrubá Vrbka

Ke svým sedmdesátým narozeninám si přál natočit a vydat CD, kde by byla zachycena jeho práce v pěveckých sborech, ale i jeho sólový projev a také jeho veselé vyprávění. Chtěl zde soustředit písně, kde se vzpomíná jeho rodná obec Hrubá Vrbka. Jako vzpomínku na svého učitele a pěvecký vzor – Luboše Holého – zařadil písně Dívča, dívča, vłaštovička a Na dolinách pod lipami. Je zde i píseň Lež sa já s týmto svetem rozúčím, kterou často zpívá s vrbeckým sborem. Básní Vojšice vyjadřuje svůj vztah k rodnému kraji a jeho čarokrásným květnatým loukám. Všechny písně doprovází muziky Petra Mičky a Petra Galečky, se kterými vrbecké sbory nejčastěji spolupracují.

Jura pochází ze známého rodu velických Miškeříků, i když toto příjmení se vyskytuje v Hrubé Vrbce již při prvním dochovaném sčítání lidu roku 1763 a i v pozdějších letech. Dle dochovaných záznamů přišli do těchto končin Miškeříci v době pobělohorské, kdy utíkali před náboženským útlakem. Byli to čeští bratři, zaměstnáním kováři. Zároveň rolničili a kolovala v nich muzikantská krev. Dva synové Martina Miškeříka (1842-1919, hrál na lidovém koncertě v Brně roku 1892) se přiženili do Hrubé Vrbky – Jurův praděd Jan (1869-1946) z otcovy strany a děd Jura (1879-1938) z matčiny strany. Děd Jura hrával na basu a otec Martin (1924-2003) na housle a v dechové muzice na trumpetu.

Jura se narodil 2.4.1952 Martinu Miškeříkovi a Anně roz. Miškeříkové. Postupně se učil na hudební nástroje (housle, klavír, bicí, později harmonika, saxofon, klarinet). Když se ptal Emil Miškeřík (velický) jeho otce Martina na Juru, ten mu odpověděl: „Náš Jura, co chytí do ruky, na to hraje.“ Již na základní škole hrával v malé kapele na housle, na které ho učil jeho otec, a také ve školní cimbálové muzice, kterou vedl pan učitel Leoš Zeman z Velké nad Veličkou. Na hodiny klavíru chodil k místnímu evangelickému faráři. Protože měl talent, chtěl jít studovat na konzervatoř, ale z rodinných důvodů mu to nebylo umožněno. Po absolvování gymnázia ve Strážnici studoval na Vysoké škole veterinární v Brně, studia dokončil v roce 1977. V témže roce se oženil se Zdeňkou, roz. Steklou z Hodonína a postupně se jim narodily tři dcery: Hana (1978), Kateřina (1979) a Tereza (1986). Během studií hrával na své fakultě v dechové muzice a na Vysoké škole zemědělské v cimbálové muzice Javorina. Zároveň ve Vrbce od roku 1970 vedl kapelu „Vrbčané“, která fungovala až do roku 1993. Hrál zde na saxofon a klarinet. Od roku 1995 pak působil v Krojované dechové hudbě Horňáci, poslední léta jako kapelník. V roce 1980 vznikla ve Vrbce Hrubovrbecká cimbálová muzika z bývalých muzikantů vrbeckých muzik Jožky Kubíka a Jana Ňorka, k nimž se přidali i mladší muzikanti. Muziku nejdříve primoval Martin Kučera, později Vít Prášek. Ve Velké Jura hrával příležitostně s muzikou Jožky Kubíka Filika, či v různých uskupeních muzikantů při Horňáckých slavnostech, nějaký čas hrával i v CM Ležhory bratrance Petra Miškeříka.

Do mužského sboru v Hrubé Vrbce chodil zpívat od patnácti let, později převzal štafetu vedoucího po p. učiteli Františku Okénkovi a sbor vede dodnes. V roce 2002 byl u zrodu ženského sboru ve Vrbce, působí i v Horňáckém sboru Chotár. Řadu let je členem programové rady Horňáckých slavností, je autorem mnoha programů, často je také uváděl. Připravil dvanáct ročníků Hudeckého dne Jožky Kubíka a Jana Ňorka v Hrubé Vrbce. Působí i jako lidový vypravěč. Po vrbeckých „Ňorkoch“ usedl za varhany v evangelickém kostele v Hrubé Vrbce a Velké nad Veličkou a převzal i vedení smíšeného církevního pěveckého sboru. Je členem staršovstva evangelického sboru. Ve Vrbce a okolních obcích působil také jako varhaník při sborech pro občanské záležitosti při různých příležitostech (svatby, životní jubilea, vítání dětí apod.). Ve Velké nad Veličkou hrává i v současné době.

V obci se aktivně zapojil i do obnoveného divadelního kroužku, v místním Sokolu působil jako jednatel, několik let i jako starosta. V obecním zastupitelstvu pracoval od roku 1990 do roku 2018, dvě desítky let pak jako místostarosta obce.

Jako veterinární lékař působil převážně v praxi velkých zvířat na Veselsku a Horňácku. Od roku 1991 provozoval soukromou praxi, kterou ukončil v roce 2019, od kdy si užívá zaslouženého odpočinku.

Jura je typ lidového muzikanta, který získával zkušenosti od dětství v kapelách různého žánru, nejenom jako muzikant, ale i jako kapelník se schopností veršovat a částečně i skládat. Prostřednictvím hudby a zpěvu rozdává po celý svůj život radost všem lidem kolem sebe. Tento hudební nosič vydává u příležitosti sedmdesátých narozenin na paměť svých rodičů a rodiny a věnuje ho obci Hrubá Vrbka, pro kterou se snažil celý život v oblasti kultury stále něco dělat. Jsem rád, že „dochtor", jak Juru všichni ve Vrbce důvěrně oslovujeme, nikdy nezapomněl na svou rodnou obec, která je mu vším. Přeji mu pevné zdraví do dalších let a neutuchající elán k muzicírování. Horňácká „pěsnička“ bude také díky Jurovi žít dál. Děkujeme!

Pavel Gráf
starosta obce Hrubá Vrbka