Počátky historie skupiny Oswald Schneider sahají do roku 1983. V kapele hrálo v průběhu její existence asi 30 muzikantů, mnohdy dnes již respektovaných a i vcelku známých hudebníků. Sestava skupiny se krom úplných začátků, kdy každý hrál na co jen trochu uměl, ustálila v počátcích 90. let na bicích, base, klávesách, kytaře a na dvou zpěvech (Ivana a Luděk), přibyla také dechová sekce (2 saxofóny a trubka). Od vydání druhé desky (1998) hrál Oswald již bez dechových nástrojů. Po odchodu bubeníka Milana Caise (Tata bojs) v roce 2002 a baskytaristy Filipa Nebřenského (Hm…) v roce 2003 a několika pokusech a omylech skupina našla v roce 2004 nového baskytaristu a bubeníka (Ondra Schicker a Miloš Sojka, oba hráli v kapelách Instant Shit a 4 dohody) a v této sestavě hraje a tvoří (pomalu, ale jistě) již několik let . Se skupinou příležitostně vystupuje Joe Kučera (saxofóny), který se i podílel na nahrávání posledních dvou desek.
Oswald Schneider je skupina stojící sice na okraji obecného povědomí, leč s velmi pevnou pozicí. Pro zasvěcené jsou kapelou, která je s pojmem domácí alternativní scény spojena takřka neoddělitelně, a to po dobu celé své, více jak třicetileté, historie (nebo minimálně od doby, kdy jim začaly vycházet studiové nahrávky). Společným jmenovatelem jejich desek je skutečnost, že v kontextu doby, ve které vycházejí, jsou vždy dostatečně “moderní”, přitom stále podobně ojedinělé a originální. Stylově ji vymezit je skoro nemožné – proto si publicisté v jejím případě již léta vypomáhají škatulkou “alternativa”. A skupina Oswald Schneider je alternativou vskutku k lecčemu: k rocku, folku i popu zcela nesporně.
Poslední tvorba skupiny Oswald Schneider je odrazem žánrového přerodu, který byl na koncertech zcela patrný už od minulého zářezu v diskografii; úsečka alternativa – jazz se proměnila v trojúhelník, když se třetím bodem sféry zájmu a směřování stala taneční scéna. Způsob, jakým k ní O.S. přistupují a jak naprosto přirozeně kloubí její vliv s tím, na co jsme od nich byli vždy zvyklí, svědčí o tom, že se nejedná o kalkul v oslovení nových posluchačů ani snaha o trendovost. Rytmy, kytara i klávesové party jsou tu v až obdivuhodné harmonii. Což ovšem platí i o projevu obou zpěváků. Svými vystoupeními kapela potvrzuje nejen své muzikantské kvality, ale také fakt, že i na inteligentní hudbu obecně označovanou za alternativní se dá velice dobře tancovat.
Diskografie:
Oswald Schneider (Melantrich, 1995)
To tam (Indies, 1998)
Dudytojz Werk (Indies, 2002)
DVD koncert k 25. narozeninám (vlastní produkce, 2009)
Wald Schneid (Polí 5, 2017)