Neočekávaný dýchánek

Historie ND slovy Antonína a Fakera
K sepsání pokud možno stručné historie skupiny Neočekávaný dýchánek mi budiž pomocníkem text, který sepsal kytarista Antonín u příležitosti vzniku brožurky k desátému výročí založení kapely. Takto například Antonín líčí okolnosti vzniku skupiny – sám bych to rozhodně líp nedokázal:

To jsem takhle šel s kamarády Míšou Hrubým a Lucií Horákovou po Staroměstském náměstí. Byl konec května roku 1992, horko, náš první rok na vysoké škole se chýlil ke konci a Míša chtěl u Husova pomníku na někoho čekat. Přitom se dal s Lucií do řeči, protože nesla pouzdro s houslemi, a začal mluvit o kapele a nabízet jí členství.
 Moje chvíle přišla později, Míša se mě jednou jen tak mimoděk zeptal, jestli na něco hraju. Tak jsem mu řekl, že „trochu na kytaru“. Podle svého pozdějšího vyjádření ho to odradilo („další Jouza, co si někde drnká Stánky“), ale do kapely mě přizval. Po jednom z vydařených táboráků v sadu břevnovského kláštera, pro které se vžil souhrnný název piknik, jsme u ohniště kolektivně zapomněli Luciinu kytaru, a když jsme na to přišli, byla už pryč. Někdy tehdy jsem si na kolej Větrník přivezl svoji bílou Jolanu Vikomt a kombo Humus, které postavil můj bývalý lounský spoluhráč Petr Mašek, a stal se členem.
 To jsem ještě nevěděl, že Míša paralelně zakládal Countryband, jehož členy již byla Zuzana Groschupová a Jarda Richter. Michal Šmíd byl Míšovým spoluhráčem v poslední fázi broumovské kapely Sveřepé prase, a tak byl přizván taky. Prvotní sestava - tedy Hrubý, Groschupová, Richter, Horáková, Šmíd a Hluštík byla na světě.