Traband

1995-1999 Legendami a humornými průpovídkami opředené lidové vozítko z NDR nebylo tou hlavní inspirací pro název kapely, i když velká podobnost tu je: Také nadělá spoustu kraválu a pěkně vám natřese kosti. Dvoutaktní beat, um-ca, um-ca, polka i pogo. Ale spíše než trabant - prskolet, páchnoucí pivem a humorem 5. cenové kategorie, to byl trabant v původním významu toho slova: průvodce, ozbrojený ochránce, životní strážce. Bodyguard, řeklo by se dnes. Někdo, v jehož přítomnosti se můžete cítit bezpečně a bezstarostně, i když kolem zuří bouře nebo třetí světová. A pak, ta lákavá hra se slovy: tra-band, troj-bend, kapela ze tří muzikantů. Protože na počátku byli tři: Jarda Svoboda - autor písní, kytara, foukací harmonika, mandolína, zpěv. Michal Kliner - baskytara. Václav Pohl - bicí. O něco později do kapely přibyl banjista Evžen Kredenc, čtvrté kolo u vozu. Hudební styl? Nekomplikované rockové písničky bez sebestředných kytarových sól, s texty, které vyprávějí příběhy. "Odvrácená strana country", "country-punk", "dvoutaktní rock" - takové přívlastky si jejich hudba vysloužila. První album, nazvané "O čem mluví muži?"(1997), obsahuje i některé písně z repertoáru Jardovy předešlé kapely Otcovy děti.

1999-2006 Poněkud primitivní stavba prvotního Trabandu přestala vyhovovat náročnějším hudebním výletům, a tak byl původní punkovatý dvoutakt přestavěn na dechno-klezmer-turbo-polka-kabaretní pětiválec. Nový zvuk kapely předznamenalo nejprve angažmá trumpetistky Jany Modráčkové a o něco později také tubisty Roberta Škardy. Odchod basisty Michala Klinera a výměna bubeníků (Petr Vizina nahradil Václava Pohla) urychlily proměnu zvuku z elektrického bigbítu k akustickému dechovému šramlu (trubka, tuba, klarinet, akordeon, banjo, bicí). Později se tomu začalo říkat "world music", kapela sama si však našla přiléhavější název pro svůj styl: "dechno" - hudba k tanci hraná na dechové nástroje.
Album "Kolotoč"(2000) se setkalo s velmi příznivým ohlasem u kritiky, nějaký čas však trvalo, než si na "nový" Traband zvykli i posluchači. Kapela začala intenzivně koncertovat i v zahraničí, nejprve jako součást projektů Divadla Na voru, později samostatně (Francie, Švýcarsko, Německo, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Korsika, Řecko, Japonsko. Na domácí scéně Trabandu znamenitě pomohl písničkář Václav Koubek, po jehož boku se kapela začala častěji objevovat, a také herec Vladimír Javorský, v té době hostující hráč na saxofon. S příchodem baskřídlovkáře Jakuba Schmida a s nástupem samplovací techniky se rozšířily možnosti dechové kapely. Zvukově lehce experimentální CD "Road movie"(2002) Výměna bubeníků (Petra Vizinu nahradil původní bubeník Václav Pohl) s sebou přinesla i návrat k tvrdšímu zvuku a k některým písním z prvního období kapely. Album "Hyjé!"(2004) tak shrnuje všechno, čím kapela za dobu své existence prošla. Kapela získává cenu Akademie populární hudby "Anděl 2004" v oblasti "world music" a cenu "Akropolis Live Music Awards" (ALMA) za nejlepší živé vystoupení roku 2005. Účastní se mnoha zahraničních prestižních festivalů (Sziget, Rudolstadt, Paříž, Avignon, Gdaňsk, Strasbourg) a pokračuje i v domácím nepřetržitém koncertním turné. Svou desetiletou hudební jízdu slaví trabandité velkým výročním koncertem, jehož záznam vychází na CD i DVD pod názvem "10 let na cestě"(2005). Spolu s albem vychází i netradiční zpěvník - "Kontraband", příběhy z trabandích písní zpracované formou komiksu. Po oslavách výročí kapela ohlašuje roční koncertní pauzu, odpočinek v garáži a snahu opět předefinovat svůj dosavadní zvuk.

2007-2010 S kompletně novým repertoárem a s novým zvukem začal Traband třetí kapitolu své existence a od počátku roku 2007 se znova začíná objevovat na pódiích – nejprve jako "trojbend" (Jarda Svoboda - harmonium, kytary, baskytara, cimbál, zpěv. Jana Modráčková/Kaplanová - kytara, trumpeta, harmonium, zpěv. Václav Pohl - bicí, beatbox, zpěv), později v rozšířeném, čtyřčlenném obsazení  (Robert Škarda – tuba, suzafon) . Divoké dechno načas ustupuje do pozadí a nové písně se nesou spíše na klidnějších lyrických vlnách. Klíčovým nástrojem určujícím zvuk je šlapací harmonium, podpořené barevnými rytmickými výšivkami bicích a kytary. Po všežravém období, kdy si trabandité přisvojovali takřka jakýkoli hudební styl, přichází snaha rozhlédnout se v domácí krajině. Tuto podobu Trabandu zachycuje album nazvané "Přítel člověka" (2007), za které kapela obdržela cenu Hudební Akademie Anděl 2007 v kategorii Folk & Country. Jeho tvrdším a syrovějším pokračováním je album “Domasa“ (2010), se kterým se Traband vrací ke své rockové podobě. Přesto kapela obdržela i za toto album cenu Hudební Akademie Anděl 2010 v kategorii Folk & Country. V nezměněné sestavě natočila album Neslýchané (2011), které se zaměřuje na osudy a příběhy lidí, postaviček a figurek ulice. Vydání CD doprovází vydáním bonusového DVD s unikátním projektem pro neslyšící.

Jana Kaplanová – harmonium, klávesové nástroje, trumpeta, zpěv,
Václav Pohl – bicí, zpěv,
Robert Škarda – tuba, suzafon
Jarda Svoboda – kytary, klávesy, zpěv