Antologie CD 4 - Valašsko, Lašsko, Zlínsko

Vallachia is a mountainous region bordering in the south (with Zlín region and Luhačovice Zálesí) with Moravian Slovácko region (or rather with Dolňácko region, namely with Uherský Brod and Uherské Hradiště regions), in the west (with Hostýnské Záhoří region) with Haná region. The only real border of Wallachia is in the east, with Slovakia, and it’s formed by the White Carpathians Mountains and Beskydy mountains; in the north its territory above Valašské Meziříčí reaches to Kravařsko region, above Frenštát it is connected to Lašsko region. The area between Haná, Dolňácko region and Wallachia is in some historical documents called Podřevnicko region. Wallachia is the territory of Vsetín region and part of Zlín region (Lukovsko, Vizovsko and Valašskoklobucko regions); Lašsko region, which is in this anthology represented by the bands Valašský vojvoda and Ondřejnica, stretches from Frýdlant and Kozlovice to the line of Štramberk-Příbor-Studenka and has also different dialect than Wallachia.
Wallachia is quite mountainous territory – apart from part of the White Carpathians and Beskydy, there are also Vsetín hills and Javorníky mountains; the mountain nature of Wallachia is related to its colonization by the Wallachians – originally from Romania, they were herding tribes which migrated along the Carpathian ridge towards the west. The so-called Wallachian colonization took place in Europe from the 14th to the 17th century, at the end of the 15th century reached Moravia and affected mainly the Beskydy part of Wallachia (Karlovice and Rožnov regions). The owners of manors welcomed the shepherds – the Wallachians were well organized and they also managed to establish their own culture in the new territory: songs, folk costumes, social structure and even law. The head of the tribes were so-called Wallachian “vojvodové“ (dukes) – in Wallachia their seats were in Rožnov and Hovězí, in Lašsko region they were in Vyšší Lhoty and Kozlovice – who were directly under the manorial lords. According to the herdsmen’s’ colonization, Wallachia used to be defined as an area where sheep are run in the “sheep sheltering” way – much later it was determined by its dialect and folk costume. The southern part of Wallachia (Valašské Klobuky, Vizovice and Zlín regions) was situated on a significant trade route known already in the 13th century and close contacts with Slovakia are still evident today in musical influence. Wallachia was a stopper of Moravia against invasions of raiders from the east: in the 17th century those were mainly the Tatars and Turks, in the 18th century, the Kuruc.
The sheep sheltering way was very successful because farming was possible here only at great sacrifice and with almost no success – the saying “konec chleba a začátek kameňa“/“finished the bread, the stone begins” which was said about Horňácko region and Kopanice, was also very truthful about Wallachia. Unlike people from Kopanice, the Wallachians were poor, but cheerful and sociable. The native Wallachian, František Segrado says: “They used to say: to be poor and also sad, the world wouldn’t be worth a pipe of tobacco!” Typical Wallachia crafts were related to sheep keeping, house building, harvesting and keeping the forage for domestic animals, to wood. The tradition was (and still is) the domestic production of burnt spirits.
Also in Wallachia the part of the tradition were gajdy/bagpipes and gajdošská muzika/bagpiper bands; on festive occasions and holidays there was at first only one piper, later he became the leading player of the band. They were gradually replaced by dulcimer, but in today’s bands bagpipes are again popular for its interesting and irreplaceable tone. In Wallachia, song was (because of great distance between particular sheep shelters and pastures) also a means of communication – shepherds communicated with each other via so-called hojákačka or halekačka, they called at each other and then replied. During haymaking they used unison or polyphonic hečené, long singing tunes without instrumental accompaniment. There were many dance songs in Wallachia: the most common couple’s dance is točená (also zvŕtaný, valaská from Vsetín, gúlaná dance from Zlin); a ceremonial wedding dance is starodávný, stará uherská is danced in the southern Wallachia. There are lot of interesting facts about Wallachia dances in the book consisting of collections of Zdeněk Kašpar (see the medallion) and also in documents available in the Wallachia Open-Air Museum in Rožnov pod Radhoštěm, where could be seen Wallachian buildings and in them everything that has any connection to the Wallachian culture.

01. Aj, Javorník, Javorník - Žalováł sa pták ptákovi (hudecké z Velkých Karlovic)
zpívá a prim hraje Zdeněk Kašpar, hraje Cimbálová muzika Jasénka, CD CM Jasénka: Přes Javorník chodník

02. U našího jezera (milostná z Velkých Karlovic)
zpívá a prim hraje Zdeněk Kašpar, hraje Cimbálová muzika Jasénka, CD CM Jasénka: Přes Javorník chodník 

03. Na Vsetíně, tam je lúka - Chudějé, Chudějé
zpívají Zd. Kašpar, Stanislav Tomanec a Antonín Bitala, hraje CM Jasénka, CD CM Jasénka: Přes Javorník chodník

04. Stójí Hanka, stójí (milostná taneční)
zpívá Pavel Ptáček, hraje CM Jasénka, CD CM Jasénka: Přes Javorník chodník

05. Laštověnka, malý ftáček (gajdošská svatební z Vidče)
zpívá Pavel Ptáček, hraje Cimbálová muzika Soláň, prim Lukáš Španihel, CD CM Soláň a hosté: Vałaské pěsničky

06. Gúlajte, maměnko, košulenku (starodávný ze Stříteže nad Bečvou)
zpívá Josef Laža, hraje Cimbálová muzika Soláň, prim Lukáš Španihel, CD CM Soláň a hosté: Vałaské pěsničky

07. Vím zahrádku trněnú (hečené z Nového Hrozenkova)
zpívá Ludmila Vašková a dívčí sbor muziky, hraje Cimbálová muzika Soláň, CD CM Soláň a hosté: Vałaské pěsničky

08. Nedávaj ňa, mamko (točená z Nového Hrozenkova)
zpívá Michaela Bařinová, hraje Cimbálová muzika Soláň, prim Lukáš Španihel, CD CM Soláň a hosté: Vałaské pěsničky

09. Sedí ftáček na karlátce (valašská milostná)
zpívá Michaela Bařinová, hraje Cimbálová muzika Soláň, prim Lukáš Španihel, CD CM Soláň: Dobře je s muzigú

10. Nasela sem si marijánečku - Dybych byla léhala - Galáne starodávný
zpívá Klára Blažková, hraje Cimbálová muzika Soláň, prim Lukáš Španihel, CD CM Soláň: Dobře je s muzigú

11. Daj mi Bože synka - Vybírala sem si (valašské polky)
zpívá Klára Blažková, hraje Cimbálová muzika Soláň, prim Lukáš Španihel, CD CM Soláň: Dobře je s muzigú

12. Tresci, Bože, tresci (valašské polky)
zpívá Ludmila Vašková, hraje Cimbálová muzika Soláň, prim Lukáš Španihel, CD CM Soláň: Dobře je s muzigú

13. Okolo Bylnice (dívčí z Jasenné)
zpívá Jarmila Šuláková, cimbál Jan Rokyta, flétna Jan Rokyta ml., CD Jarmila Šuláková: Valaši, Valaši

14. Zadala matička (balada z Hošťálkovic)
zpívá Jarmila Šuláková, cimbál Jan Rokyta, flétna Jan Rokyta ml., CD Jarmila Šuláková: Valaši, Valaši

15. Naša Kača leží chorá (žertovná z moravskoslovenského pomezí)
zpívá František Segrado a sbor muziky, hraje Valašské hudecké trio, prim Lukáš Španihel, demo CD  nahrávka

16. Točené z Popova (instrumentální sada)
hraje Cimbálová muzika Polajka, prim Petr Baklík, CD CM Polajka: Už zme tady, už zme tu

17. Bolí mňa hlavěnka (milostná od Rožnova)
zpívá Eva Porubová, hraje Cimbálová muzika Polajka, prim Petr Baklík, CD CM Polajka: Už zme tady, už zme tu

18. V širém poli stojala (milostná od Rožnova)
zpívá Pavel Ptáček a mužský sbor muziky, hraje CM Polajka, prim Petr Baklík, CD CM Polajka: Už zme tady, už zme tu

19. A co to tam lepoce - Čí sú to husy, ja na téj vodě (škádlivé z Valašské Bystřice)
zpívá Ženský pěvecký sbor Polajka z Rožnova pod Radhoštěm, CD CM Kotár: A měl sem já sakulenskú kobylu

20. Na bystřickém zámku (milostné z Valašské Bystřice)
zpívá Ženský pěvecký sbor Polajka z Rožnova pod Radhoštěm, CD CM Kotár: A měl sem já sakulenskú kobylu

21. Přeľetěla laštověnka (taneční milostná)
zpívá Eva Porubová, hraje CM Kotár, CD CM Stanislava Gabriela: Z Uher do Moravy

22. Popovské točené (instrumentální sada)
hraje Cimbálová muzika Kotár, prim Vladislava a Eva Hrubešovy, CD VSPT Bača a CM Kotár: Za pěsničkú do Mezříča 

23. Běží voda, běží (starodávný od Příbora)
zpívá Ludmila Vašková, hraje CM Kotár, prim Vladislava Hrubešová, CD VSPT Bača a CM Kotár: Za pěsničkú do Mezříča

24. Zachoď slunko, zachoď - Hora, hora dvě doliny (hečené)
zpívá Ženský pěvecký sbor souboru Bača, CD VSPT Bača a CM Kotár: Za pěsničkú do Mezříča

25. Těšívał mňa bystřický dvoreček (púščané a třesené valčíky)
zpívá mužský sbor muziky, hraje Cimbálová muzika Bukovinka, CD CM Bukovinka: Na rynku v Bystřici

26. Proč, krušinko, nezakvětáš (milostná z Rusavy)
zpívá Lenka Matelová, hraje Cimbálová muzika Bukovinka, prim Lenka Matelová, CD CM Bukovinka: Na rynku v Bystřici

27. Utopíł sa šuhaj v Moravě
zpívá Mužský sbor VSPT Rusava, hraje Cimbálová muzika Bukovinka, prim Petr Vala, CD CM Bukovinka: Sloboda, sloboda

28. Kosí Jano - Mariáno vstávaj ráno (kosecké ze Zlínska)
zpívá sbor muziky, hraje Cimbálová muzika Valašského souboru Kašava, CD Z vršku do doliny

29. Píseň ponocného
zpívá  Martin Peprník, hraje Cimbálová muzika Valašského souboru Kašava, CD Z vršku do doliny 

30. Hody, milé hody - Dyž sme se tak zešli - Plela, Kačenka, plela len (hodové písně ze Zálesí)
zpívá mužský sbor muziky, hraje CM Linda, CD CM Linda: Rok na Zálesí

31. Vstávaj - Jak ně tá kosenka - Kosí Jano (kosecké ze Zálesí)
zpívá mužský sbor muziky, hraje CM Linda, CD CM Linda: Rok na Zálesí

32. A v tej našej zahradečce (taneční z Kozlovic)
Markéta Kalusová, hraje CM Valašský Vojvoda z Kozlovic, CD CM Valašský vojvoda: Slunečko vychodí

33. Zvrtky (tance z lašsko-valašského pomezí)
zpívá Z. Tofel a J. Krpec, hraje CM Valašský Vojvoda, CD CM Valašský vojvoda: Písně a tance z lašsko-valašského pomezí

34. Když sem šel - Slunečko sviti (lašské valčíky)
zpívají Kamil Šperlín a Marcela Zezulková, hraje CM Ondřejnica, CD CM Ondřejnica: Moje Lašsko

35. Ruža sem ja ruža (starodávný od Příbora)
zpívá Eva Tošenovská, hraje CM Ondřejnica, CD CM Ondřejnica: Moje Lašsko

36. Už zmy se dosť nazpivali (muzikantská dohra z Lašska)
zpívá sbor muziky, hraje CM Ondřejnica, CD CM Ondřejnica: Moje Lašsko